Po delší odmlce se opět hlásím o slovo. Zimní příprava byla v mém podání více časově náročná, než by se nechalo zdát. “Minigolfový joging” v podobě Rado-ligy byl sice časově náročný, ale na druhou stranu mě to přes zimu nenechalo zcela úderově vychladnout. Následné návštěvy Děčínské haly byly v duchu jarního nastartování plného tréninkového procesu. Za vrchol předsezónové přípravy považuji již tradičně 24-hodinový maraton právě na Děčínském filcu. Tento turnaj koncetruje neskutečné množství “dlouhých” úderů do jednoho víkendu a považuji to za jeden z nejdůležitějších jarních tréninkových milníků.
Po kvalitní přípravě nám o tomto víkendu začala ostrá sezóna v podobě prvního kola německé Bundesligy – Nord. Ta se konala v Kerpenu, který je mimo jiné rodištěm Michaela Schumachera a nachází se pár kilometrů severně od Kolína nad Rýnem. Na tomto hřišti jsem již v minulosti hrál s Bochumí, nicméně dráhy byly přestěhovány na jinou adresu. Podivuhodné je, že povaha hřiště se příliš nezměnila. V globálu považuji hřiště za velmi lehké, na druhou stranu skýtá několik velmi zákeřných nástrah. Např. ne příliš jednoduché okno, technické příčky, velmi jedovatý koš a po tomto úvodu následovala dvojkombinace, která ne jednou naznačila výsledek kola. Velmi technicky náročný loping (pro představu – tak trochu něco ve stylu Neutraubling) a velmi náročný karabach, jež měl setsakramensky nízký mantinel. Mezi další stěžejní dráhy pak patří ležáky, okno na klínu a trubka, která byla poslední dráhou.
V tréninku jsme jako Hardenberg hráli těsně pod 20 průměr. V turnaji jsme pak bohužel byli něco málo nad. Podepsalo se na tom zejména první kolo, které se oproti sobotě hrálo ve velké zimě. Také byla znatelná jemná nervozita, která je pro první okruh typická. Následně jsme se již takřka drželi toho, co jsme hráli v tréninku.
Hlavní souboj se v souladu s papírovými předpoklady odehrával mezi námi a družstvem Brechtenu I. Ten již od začátku zaujmul druhou pozici a do posledního kola nás pouze stíhal. Právě v posledním kole se těsně před závěrem přiblížili takřka na dostřel. Naštěstí jsme jejich tlak dokázali úspěšně odrazit a v konečném důsledku jsme vyhráli o celých 8 úderů.
Na třetím až pátém místě tabulky bojovaly ostatní týmy se značným odstupem od prvních dvou celků. Je celkem znatelné, že tady zkrátka kvalita konkurovat není příliš znatelná.
1. BGS Hardenberg Pötter – 488 (20,3)
2. MGC Dormagen-Brechten I. – 496 (20,7)
3. MGC Dormagen-Brechten II. – 529 (22,0)
4. Niendorfer MC – 530 (22,1)
5. MSC Wesel – 544 (22,7)
Nejlepším individuálním výkonem dne byla 78, kterou zahrál senior Michael Neuland – zkušený a dlouholetý reprezentant a v neposlední řadě seniorský mistr Evropy z roku 2014. Malou kaňkou na jeho výsledku byl snad jen sekundár na závěrečné dráze – trubka.
1. Michael Neuland – 78
2. Karel Molnár (CZ) – 79
2. Alex Jasper (NL) – 79
4. Martin Ječný (CZ) – 80
4. Alex Geist – 80
11. Michael Koziol – 83
11. Harald Erlbruch – 83
11. Walter Erlbruch – 83
V ženských družstvech byla situace s velkými rozestupy odpovídající papírovým předpokladům. Dámy z Göttingenu s přehledem vyhrály s pohodlným náskokem 17ti úderů před nadějným týmem z Brechtenu, který je poskládaný mimo jiné ze dvou juniorských reprezentantek.
1. MGC Göttingen – 257 (21,4)
2. MGC Dormagen-Brechten – 274 (22,8)
3. BGC Hannover – 306 (25,5)
I v ženské indidvudální části dominovala děvčata z Göttingenu, když obsadila první tři příčky.
1. Bianca Zodrow – 85
2. Nicole Birkelbach 86
2. Jasmin Ehm 86