#1 Můj Životopis – Úvod, Začátky, První turnaj

1.  Úvod

Narodil jsem se v malém městě v severních Čechách se silnou minigolfovou tradicí. Chomutovští minigolfisté vždy patřili mezi nejlepší v republice.

Klub SKDG Chomutov reprezentovali vynikající hráči jako Petr Cipro, jež se stal v roce 1987 mistrem Evropy, můj otec – Karel Molnár st., Josef Mandák, Milan Lipmann, Šimon Slezák a další vynikající hráči, kteří dokázali získat titul Mistrů republiky 7x v řadě a dokonce stříbrnou medaili z Poháru Mistrů, kde nestačili pouze na Německý Hardenberg.

2.  Začátky

trubka_ja_300x196Mezi těmito „chlapíky“ se na místním minigolfovém hřišti od malička pohyboval malý kluk, který ze začátku chodil jen s tátou na trénink. Později mi táta dal hůl do ruky, a protože jako každé dítě co něco vidí, musí i vyzkoušet, začal jsem si “pinkat“.
Má první hůl byla ta, co s ní začínal i můj otec v 80. letech. Měla železný dírkovaný shaft a patka byla ve tvaru kladívka, která měla gumu na obou stranách. Až po nějaké době mi táta v práci udělal kopii BennyBenky s klasickým, ale zkráceným shaftem. Pamatuji si, že ten shaft mi jednou přivezl z nějakého turnaje, už ani nevím od koho, ale vím, že ten někdo omotal svou hůl okolo stromu, a tak jsem měl svou vlastní dětskou hůlku. K tomu jsem dostal pár míčů, lépe řečeno šlupek, které jsem si mohl dát do zděděné taštičky, ale já byl za to moc rád – „mám vlastní nádobíčko“. A tak jsem si hrál a hrál, „plácal se“ a žil ve vlastním minigolfovém světě.

3.  1996 – 1999

pribram_300x246Jednoho dne se na Chomutovském hřišti konal Turnaj Open, toho času pod názvem OTJ (oblastní turnaj jednotlivců), kde jsem měl být jen jako tátův doprovod, ale samozřejmě, že v tréninku jsem na hřišti hrál s ostatními. Najednou Pepa Mandák říká „tak ať hraje taky turnaj, třeba mimo soutěž“. V té době jsem ještě nebyl zaregistrovaný a vzhledem k tomu, že na zahájení nikdo neměl nic proti, čekal mě první turnaj v životě.
Bohužel se mi nepovedlo dohledat skutečné výsledky, ale hrál jsem něco okolo 50ti průměr. Pamatuji si, že jsem hrál ve skupině s Janou Dočkalovou, ale je to už poměrně dávno a mé vzpomínky jsou z těchto dob značně útržkovité.
V dalších letech začal hrát Michal Pulák a ještě pár dalších kluků, a tak jme hráli spolu a docela nás to bavilo. Vzpomínám si, že jsme hráli jednu zajímavou hru, jmenovala se “honěná”. Jde v ní o to, kdo pokoří všechny dráhy co nejdříve. Princip je jednoduchý, všichni začínají na první dráze a když dá někdo eso, tak postupuje na druhou dráhu, pokud eso nedá, tak opakuje první dráhu, přičemž všichni hráči hrají v předem určeném a neměnném pořadí ať už postoupili na jakoukoliv dráhu. A kdo se dostane na konec jako první vyhrál. Vřele doporučuji, je to velice zábavné, ale špatně se to hraje, když je na hřišti hodně veřejnosti.

4.  První „plecháče“

tanvald_300x186V roce 1999 nastal v mém minigolfovém životě jistý zlom a to v dobrém slova smyslu. Jednak přicházelo období, kdy jsem do jisté míry začal respektovat tátovy minigolfové rady. Na druhé straně se k tomu přidaly turnaje pod vedením Milana „Lípy“ Lipmanna, který do mého před-turnajového tréninku vnesl jistý řád a smysl. Výsledky se začaly záhy dostavovat v podobě příjemnějších čísel a dokonce dne 16.4.2000 jsem v žákovské kategorii získal svůj historicky první pohár, který má v mé vitríně i dnes své čestné místo. Bylo to na Openu v Rakovníku, tehdy ještě na hřišti u zimního stadionu. Od té doby se obrazně řečeno s poháry roztrhl pytel. A z toho jsem měl velikou radost, protože kdyby to nemělo vzestupnou tendenci, asi by mě to přestalo brzy bavit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *